Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Jak chránit přírodu a přitom ušetřit miliardy

Podněty k řešení v oblasti ochrany (nejen) české přírody aneb stručné shrnutí, jak chránit přírodu a přitom ušetřit miliardy!

Autor (David Číp) umožňuje kopírování a šíření tohoto textu bez jakéhokoli omezení.

Nejzákladnější problémy:

Zdrcující úbytek druhové rozmanitosti  – v ČR za posledních 30 let zmizelo 10 milionů ptáků, z celé EU 421 milionů! Již přestávají fungovat základní ekosystémové služby = například nastává alarmující pokles divokých opylovačů („domácí“ včely zajišťují pouze omezený počet opylení a nezřídka divokým opylovačům konkurují a tím problém ještě více prohlubují), pokles hmyzích predátorů má vliv na přemnožení druhů označovaných v zemědělství a lesnictví jako škůdci, ale i na početnost dalších predátorů jako jsou např. ptáci, plazi nebo obojživelníci, kteří ostatně také rapidně celosvětově vymírají, a nejinak je tomu i v ČR. Ostudný je stav některých zejména nelesních přírodních rezervací, nedobrý je i stav našich národních parků, které rovněž hromadně postihuje vymírání a ztráta přírodního bohatství, které není až na výjimky využíváno moderním ekonomickým způsobem. Lesy jsou z hlediska ochrany přírody příliš husté. Alarmující je stav Moravské Amazonie. Ostudné jsou letité tahanice o ekonomicky nesmyslnou likvidaci kaňonu Labe.

Katastrofický stav našeho zemědělstvíničení půdy erozí (ztráta organické hmoty),  utužováním, likvidací půdního života jedy z pesticidů a hnojiv, genocida živočichů a rostlin zemědělské krajiny
největší půdní celky v Evropě, zcela rozhodující vliv na nezadržení vody v krajině.

Úděsný stav hospodaření s vodou v naší krajině, dopady dnes nechvalně známé všude okolo nás
vyschlé studny, miliardové hospodářské škody v zemědělství a lesnictví vlivem sucha, následně miliardové škody vlivem povodní. Nesmyslné ekologicky i ekonomicky sebevražedné úvahy (jen tyto úvahy už stály přes 30 milionů korun) o kanálu Dunaj – Odra – Labe za čtvrt bilionu korun, nesmyslný program MZE na odvodňování naší krajiny, kde se má promrhat miliarda korun, nesmyslně promrhané další miliardy za neméně absurdní „projekty“ typu „splavnění Vltavy “, kdy se např. za úpravu 9 km Vltavy promrhala miliarda korun, přičemž dnes už je množství sedimentů ve stejném stavu jako před projektem (více viz  ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, …). Voda by měla spadat pod MŽP, nikoli MZE, které nyní připravujeme přípravu drahých devastačních přehrad, ale vůbec nechráníme současné vodní zdroje – příklad vyhlášky z 70-80. let 20. století, zastavujeme si ochranná pásma sklady…

Tristní stav našich hospodářských lesů – masová gradace kůrovce následovaná masovým úhynem smrku (ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE,…), ale i hynutí jasanů, jilmů a olší následkem zavlečených invazivních chorob, větrné kalamity, odvodnění lesů vlivem používané těžké techniky a špatné praxe při vytváření a správě lesních cest – viz ZDE.

Mrhání prostředků na technické, zemědělské a lesnické rekultivace po těžbě nerostů, kde se topí další miliardy (ještě více podrobností ZDE).

Otřesné hospodaření s ekonomickými prostředky na ochranu přírody. Peněz na „ochranu přírody“ bylo v posledních letech „až příliš mnoho“ a tak se trestuhodně promrhaly za nesmyslné projekty z operačních fondů. Ti „praví ochranáři“ se však k těmto prostředkům nedostali a naopak celou dobu živoří, respektive většina odborníků z tohoto oboru zcela odešla, protože se ochranou přírody uživit téměř nedá. Státní ochrana přírody se naopak změnila v byrokratický moloch, který přes samá lejstra na ochranu přírody nemá čas. I když ve státní ochraně přírody pracují stovky lidí, věnuje se jí pak za zlomek promile prostředků, který tento aparát promrhá na hrstku nadšenců a to nezřídka zcela dobrovolně.

Více ochrany přírody a přírodních zdrojů, ochranu klimatu řešit komplexně a odborně a nenechat se zlákat „zázračnými“ řešeními, jako byla např. biopaliva– více ZDE.

Úbytek druhové rozmanitosti

S okamžitou platností zastavit dotace na zalesňování zemědělské půdy, pokud se nejedná o pole (umělé zalesňování zatím naopak ničí poslední druhově bohaté orchidejové louky a motýlí stráně). Hned vzápětí upravit zemědělské dotace na údržbu trvalých travních porostů a pastvin, které způsobují doslova holocaust všeho živého tak, aby se zohledňovaly i nároky opylovačů. Když už musíme zemědělství dotovat, tak ať to má nějaký smysl. A z dlouhodobého hlediska se snažit dotace do zemědělství ušetřit přejitím na nejen ekologičtější, ale podstatně ekonomičtější způsoby údržby krajiny – využít původních spásačů – zubrů, divokých koní, praturů. Na rozdíl od přešlechtěných hospodářských zvířat mohou celoročně žít venku, v podstatě nevyžadují žádnou veterinární péči, nepotřebují umělé inseminace ani asistenci při porodech a tak prostě jen udržují krajinu a bez námahy „vyrábějí“ nejetičtější a nejeekologičtější maso jaké si vůbec dokážeme představit. Produkují i podstatně menší množství skleníkových plynů než hospodářská zvířata nebo traktor.

V chráněných územích začít udržovat přírodu dle moderních přístupů ochrany přírody = alespoň občas využívat zcela zásadní oheň (= nekompromisně „rozumně“ zapálit kusy národních parků ať už jde o Krkonoše, Šumavu, Podyjí nebo Labské pískovce, ale i nejednu rezervaci, bývalý i aktivní vojenský prostor). Následně na tato místa vypustit velká zvířata (alespoň do velkých ohrad, na několika málo vhodných místech i volně) a následně pak už jen regulovat jejich stavy odlovem na maso, zejména tam, kde se o to nepostarají přirození predátoři typu vlk nebo rys. Otevřít přírodu lidem a začít maximálně využívat potenciál, který nabízí – např. výpravy do divočiny s botanickými a zoologickými průvodci, fotografické a v omezené míře i lovecké „safari“ výlety za velkými zvířaty.

Zemědělství

Upravit zemědělské dotace tak, aby zohledňovaly nejen ochranu přírody, ale i ochranu půdy a vody. Převést do praxe již (dobře) zpracovaný rámcový dokument – Strategický rámec Česká republika 2030, část „Odolné ekosystémy“. Věnovat více prostředků do propagace i výzkumu ekologického zemědělství, nebo alespoň integrovaných systémů, kde jsou výborné výsledky např. u jihomoravských vinařů, kteří konečně v praxi vidí, že se jim ekologičtější způsoby hospodaření ekonomicky vyplácejí. Začít produkovat maso ekologičtěji, etičtěji i ekonomičtěji – viz výše.

Voda

Viz výše + co nejdříve rozjet revitalizace toků (a současně ihned zrušit nesmyslné programy na odvodňování krajiny a bránit vzniku naprosté většiny plánovaných přehrad – trend je dnes přesně opačný – přehrady se už bourají v USA i ve Francii  + ZDE a my bychom také měli začít, natož stavět nové typu Pěčín nebo Skalička), prosadit moderní legislativu (vzorem by mělo být např. Bavorsko) na ochranu podzemních vod, resp. zdrojů pitné vody a ochranu povrchových vod. Připravit veřejnost na to, že s přehledem nejlevněji a možná i nejrychleji nám mnohé říční systémy zrevitalizují bobři a povodně, je třeba je ale ve volné krajině neomezovat a technické zásahy na regulaci toků soustředit pouze tam, kde hrozí vážné ekonomické škody = v zástavbě obcí. Nepouštět zástavbu do záplavových oblastí, nechat řekám více místa = protipovodňové hráze ve volné krajině zbourat nebo alespoň výrazně posunout.

Lesy

Státní, městské a obecné lesy (výhledově všichni větší vlastníci lesů) by měly přejít na certifikaci FSC (což požaduje i trh) a upustit od pasečného hospodaření.

Rozumné hospodaření s finančními prostředky (ušetřit miliardy, navýšit o pár milionů)

Zastavit nesmyslné potěžební rekultivace a naopak maximálně využívat přírodní procesy, které jsou zdarma. Upravit podmínky čerpání evropských dotací. Rozumně zvýšit finance v Programu péče o přírodu, Programu obnovy přírodních funkcí krajiny a Národní program na podporu biodiverzity
– jedny z mála dotačních programů, kde se nic netuneluje a funguje to dobře a velmi efektivně a za málo peněz je z toho hodně muziky! Legalizovat řízené vypalování a začít jej převádět do praxe.