Krajové odrůdy ovocných dřevin

Problém:

Vlivem zemědělské velkovýroby zmizela z naší krajiny rozptýlená zeleň, ztrácíme ovocné odrůdy našich předků

* naši předci vyšlechtili různé odrůdy ovocných dřevin, které byly přizpůsobené rozdílným podmínkách v jednotlivých krajích

* jednotlivé odrůdy měly různé použití, např. jen některé odrůdy byly nejvhodnější na štrůdl, jiné zase byly nejlepší do knedlíků, další vydržely bez větší újmy uskladnění až do dalšího léta

* staré odrůdy jsou zdrojem šlechtiteli využitelné genetické rozmanitosti

* staré ovocné stromy mají pozitivní vliv pro velké množství ptáků (sýkory, drozdi, brkoslav, sýček,…), hmyzu (zlatohlávci, krasci, páchníci,…) i dalších živočichů (zajíci, veverky, netopýři, pavouci,…)

Jak můžete pomoci::

* přestaňte slepě na své zahradě nahrazovat staré vysokokmeny ovocných dřevin za anglický trávníček s bazénem

* to, že je ovocný strom starý, rozhodně neznamená, že je neplodný a bezcenný, vhodným řezem se dá znovu probudit ke skvělé úrodě, navíc čím je strom starší, tím větší má význam pro různé živočichy, mnoho lidí považuje přestárlý ovocný strom za esteticky nejpůsobivější

* nenahrazujte bezmyšlenkovitě staré ovocné odrůdy za nové, pokuste se od starousedlíků zjistit, k čemu se dříve vaše konkrétní odrůda používala a začněte ji správně využívat

* braňte stromy ve volné krajině, vysazujte nové

Prozatím se nám podařilo:

* založili jsme genofondový sad místních krajových odrůd ovoce kde pěstujeme, roubujeme a připravujeme staré krajové odrůdy na výsadbu do volné krajiny

* vysadili jsme stovky stromů a keřů do volné krajiny, založili jsme dvě nové aleje podél polních cest

* zachránili jsme jednu alej s cennými krajovými odrůdami ovocných dřevin před úplnou likvidací

* o více jak 700 volně rostoucích ovocných dřevinách v naší zájmové oblasti, z nichž mnohé patří ke starým a dnes již vzácným krajovým odrůdám, vedeme podrobnou evidenci

K problematice obecně:

Původní, našimi předky šlechtěné odrůdy ovocných dřevin mizí nenávratně z naší přírody, ztrácí se tak nejen několika generacemi šlechtěné odrůdy, ale mnohde i poslední zbytky zeleně v přírodě. Právě volně rostoucí ovocné druhy dřevin poskytují řadě živočichům ty nejlepší podmínky pro existenci, v krajině je nesporný i jejich estetický význam. Minulým režimem byla rozptýlená zeleň největším nepřítelem při zcelování pozemků a proto s ní bylo zacházeno, tak jak bylo. Až teprve dnes si uvědomujeme, jak velkou chybou bylo vyhlazení volně rostoucích dřevin z krajiny. Nejvíce pochopitelně tímto stavem utrpěli drobní pěvci, ale i řada druhů ceněných mysliveckou částí naší veřejnosti. Mimoto má zeleň v krajině nesporný význam pro koloběh vody v přírodě, teplotní režim, kvalitu půdy, biologickou diverzitu (rozmanitost), přirozenou ekologickou rovnováhu krajiny a potlačuje vodní i větrnou erozi.

Proto se snažíme poslední zbytky těchto dřevin zachovat, namnožit a společně s původními druhy volně rostoucích dřevin je navracet zpět krajině, kam patří. Prvním krokem tohoto rozsáhlého a dlouhodobého projektu je zmapování volně rostoucích ovocných dřevin a vyhledávání místních odrůd, typických pro danou oblast. Zatím bylo zmapováno více jak 700 stromů. Mezi tři velmi cenné krajové odrůdy, které se prozatím podařilo nalézt bezesporu patří Jaroměřská míšeň, Krátkostopka královská a Astrachán bílý.

Dalším krokem bylo založení genofondového ovocného sadu, pro potřeby množení, školkování a roubování ovocných dřevin, určených pro výsadbu do volné krajiny. Tento sad byl vybudován v roce 2001 v obci Vlčkovice, jeho celková rozloha je 620 m2 a prozatím je zde založeno 700 podnoží jabloní a hrušní, určených pro roubování místních odrůd jabloní.

Na začátku roku 2002 jsme vstoupili do správního řízení, které se týkalo porážení ovocných stromů v aleji kolem silničky z Velkého Vřešťova do Maňovic. Stromy v této aleji jsou posledními zbytky kdysi rozsáhlých alejí vysázených údajně ještě panstvem z Bílých Poličan. Nakonec se nám podařilo část aleje opravdu zachránit. Nyní připravujeme její obnovu výsadbou stromů z našeho genofondového sadu. Na oroubování použijeme rouby právě z posledních zachráněných exemplářů z původní aleje.

V roce 2004 jsme vysázeli novou alej podél polní cesty u Vlkova. Tvoří ji převážně jabloně doplněné našimi druhy dřevin (místní genofond). Počátkem roku 2006 jsme vysázeli novou hrušňovou alej podél polní cesty mezi Velkým Vřešťovem a Lhotkou u Lanžova.

Odkazy:

Program ovocných dřevin ČSOP Orlice

Staréodrůdy.org (ovocná školka Bojkovice)

Gengel (obecně prospěšná společnost)

Realizátor projektu Katka Sinkoviczová, tel. 724 106 086, sinkoviczovi@seznam.cz