Péče o květnaté louky

Problém:

Celá řada dříve běžných druhů rostlin a živočichů žijících na loukách je dnes vyhubena nebo je vážně ohrožena na svém bytí.

Příčiny:

* Tisíce kilometrů čtverečných trvalých travních porostů byly přeměněny na ornou půdu, zastavěny nebo jinak zlikvidovány.

* Z krajiny zmizely meze, okraje polních cest i cesty samotné, mokřadní louky byly odvodněny a „zúrodněny“.

* Vlivem vzrůstající automobilové dopravy a zejména pak používání vysokých dávek hnojiv v zemědělství je naše krajina přesycena živinami. Ty podporují růst rychle rostoucích plevelných druhů (kopřivy, lopuchy, lebedy, …) i druhů nepůvodních a invazních (bolševník velkolepý, křídlatky, celík kanadský, netýkavka žláznatá, …). Většina rostlin dosahujících menšího vzrůstu, případně rostoucích pomaleji, je tak těmito agresivními druhy utlačována a nakonec zcela umořena.

* Když mizí druhově bohatá společenstva rostlin, mizí s nimi pochopitelně i celá řada na ně vázaných živočichů (např. většina motýlů, kobylek, ještěrek, spousta druhů ptáků, brouků).

* Nyní je navíc spousta donedávna zcela běžných typů luk venkovských zahrad (např. kopretinové louky s dominantním ovsíkem vyvýšeným) bezmyšlenkovitě měněna na „anglické trávníčky“.

Pratuři, zubři a divocí koně v Milovicích

* Bohatá luční společenstva se tak zachovala pouze na málo přístupných místech. Člověk v Eurasii vyhubil naše původní velké býložravce jako byl pratur (předchůdce domácí krávy), tarpan (předchůdce domácího koně), zubr (ve volné přírodě) a možná i mamut a srstnatý nosorožec (to prozatím není jednoznačně prokázáno). Lidé také zlikvidovali tzv. primární bezlesí, což jsou místa, kde se nemohl z nějakých důvodů udržet les. Jednalo se např. o koryta a nivy velkých řek (řeky jsme„umravnili“ a zregulovali), skály a sutě (ty jsme většinou přeměnili na lomy a následně zemědělsky či lesnicky zrekultivovali) i další taková stanoviště (např. již vytěžené váté písky dnes uměle zalesněné borovicí či bezlesí vznikající neregulovanou činností bobrů). Vše má za následek skutečnost, že druhy vázané na travnatá a otevřená stanoviště nemohou přežít bez pomoci člověka.

* Bohužel, poslední zbytky dřívějších bohatých lučních společenstev, která se zachránila svojí nepřístupností pro těžkou mechanizaci, nyní trpí absencí jakékoli péče ze strany člověka.

Záměr:

Zachránit poslední zbytky cenných travnatých společenstev.

Jak postupovat:

* Aktivně vyhledat a monitorovat všechny cenné lokality na Velkém Jaroměřsku.

Naše stádečko na PP Na Plachtě

* Zahájit odbornou péči na nejcennějších neudržovaných plochách (likvidace náletových dřevin, mozaikovité kosení, pastva dobytka, …).

* Zajistit nejcennějším lokalitám nejen formální ochranu (vyhlášení zvláště chráněných území nebo smluvní ochrana s vlastníky či přímo výkup některých pozemků).

* Obnovovat ztracený vztah vlastníků k jejich pozemkům, aby se opět sami začali o své pozemky starat.

* Pokusit se vhodnou osvětou zabránit dalšímu ničení druhově pestrých lučních stanovišť (odvodňování, přehnojování, rozorávání, přeměna na „anglické trávníčky“ apod.).

* Podporovat ekologické zemědělství, které nezatěžuje přírodu umělými hnojivy a pesticidy. Navíc vytváří místa vhodná k opětovnému návratu vymizelých organismů.

* Podpora ekozemědělství na více úrovních (praktická pomoc ekozemědělcům, propagace biopotravin i ekozemědělství na veřejnosti, zajistit část odbytu biopotravin prodejem členům ZO ČSOP JARO Jaroměř).

* Stanovit prioritní plochy ve zvláště chráněných územích (např. přírodní rezervace či přírodní památky) Královéhradeckého kraje, kde by měla být prováděna specifická odborná péče (např. mozaikovité kosení, pastva, rozrušování travního drnu, pojezdy těžké techniky).

Příklad – vstavač osmahlý: Ještě před cca 60 lety bylo z východních Čech botanikům známo přes 200 lokalit kde tato krásná evropská orchidej roste. Dalších několik desítek, ne-li stovek, však pravděpodobně uniklo pozornosti vzhledem k tehdy hodně nízkému počtu botaniků. V současné době se na území východních Čech nalézají jen poslední 3 lokality (přičemž na jedné z nich již nebyl několik let zaznamenán). Podobných příkladů jsou stovky, možná tisíce. Mnohé jsou ještě smutnější a končí úplným vyhubením druhu na území východních Čech (např. otakárek ovocný).

Prozatím se nám podařilo:

* Nyní pečujeme již o cca 150 lokalit, kde se staráme o květnaté louky po celém Velkém Jaroměřsku a dohromady pečujeme o několik set hektarů těchto luk.

* Téměř všechny lokality, o které se staráme, máme ošetřeny smluvní ochranou s vlastníky (výpůjční či nájemní smlouvy) formou Velkojaroměřského pozemkového spolku.

* Pořádáme desítky přednášek pro studenty a širokou veřejnost, kde na tento problém upozorňujeme. Propagujeme problematiku ochrany květnatých luk a ekozemědělství v médiích.

S ústupem tradičního způsobu hospodaření na některých místech ČR dochází k zániku květnatých luk s jedinečným složením květeny. Nejvíce na to doplácejí naše druhy orchidejí, ale třeba i bledule a celá řada krásných, zajímavých a mizejících druhů rostlin. Když vymizí pestrá skladba rostlin, pochopitelně zmizí i celá řada živočichů, kteří jsou na ně úzce vázáni. Ochuzení druhové bohatosti lučních druhů rostlin tak nakonec přivodí ochuzení všech ostatních složek přírody. Naše organizace pečuje o většinu nejcennějších lučních ekosystémů na Velkém Jaroměřsku (vyjma lokalit v maloplošných a velkoplošných chráněných územích), které se ještě dochovaly do dnešních dnů. Bere si za cíl pečovat o tato společenstva do doby, dokud se lidé nenavrátí alespoň částečně ke starému a osvědčenému způsobu hospodaření. Údržba spočívá převážně v mozaikovitém ručním kosení a odklízení travní hmoty, likvidaci náletových dřevin, hloubení jezírek, tvorbě mokřin a vytváření ranných sukcesích stádií.

Chcete-li se dozvědět, kde přesně tato místa naleznete, jak vypadají, co všechno na nich roste a žije, klikněte sem. Získáte zde podrobnější informace a můžete je pak navštívit i osobně.

Realizátor projektu David Číp, tel. 603 847 189, coracias(zavinac)seznam(tečka)cz