Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Ptáčata

Více zde
Mláďata ptáků – je ptáče opravdu opuštěné?

Ptáčat nalezených na místech, kde jim nehrozí žádné vážné ohrožení (les, zahrada, okraj pole, koruna stromu, hromada dřeva), si není třeba všímat (s výjimkou rorýsů a ptačích holátek). Pokud chcete mít jistotu, ukryjte se co nejdéle (alespoň 10 minut) od ptáčete a vyčkejte, zda ho rodiče opravdu krmí. Mláďata pěvců bývají v závislosti na počasí a denní době krmena v pravidelných intervalech (cca po 15-45 minutách). Za prudkých dešťů či odpoledních veder mohou být intervaly delší. Mláďata dravců jsou krmena ještě v delších intervalech, sovy krmí hlavně přes noc a zdržují se ještě asi 4-6 týdnů po vylétnutí z hnízda na větvích kolem hnízda a pískáním se dožadují potravy od rodičů.  Poštolky zase posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkónech domů, než se odhodlají létat.

Kdy je potřeba akce?

Ptačí mláďata lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. Takové mládě je vhodné opatrně odchytit do ruky a usadit na bezpečnější stanoviště poblíž místa nálezu. S mláďaty ptáků na rozdíl od mláďat savců může člověk manipulovat, protože riziko, že je rodiče opustí, v těchto případech nehrozí. Nejlépe je posadit ptáče na větev stromu, sloupek od plotu, hromadu dřeva,.. a to tak, aby u něho mohli rodiče pohodlně přistát. Na místo, kam ptáče umístíte, by nemělo příliš pražit slunce, či foukat vítr. První pokusy o létání jsou neobratné i u dravců a sov, a tak může mládě skončit na zemi. Mládě sovy (s výjimkou výra, který hnízdí na zemi) je dobré vysadit na nejbližší vhodný strom do výšky alespoň 2m, nejlépe na větev těsně ke kmeni stromu. Mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu či balkon alespoň ve 2. patře, možné je využít i strom. Ostatní dravce s výjimkou motáků, kteří hnízdí na zemi, také vysazujeme na stromy. Mláďata pěvců, holubů, hrdliček, šplhavců (strakapoud, žluna, datel – umístit na kmen, nikoli na větev) by měla být umístěna max. 25 m od místa nálezu. Mláďata dravců a sov do cca 50 m, výr velký do 150 m (nutné dát ho do ostružiní, pod padlý kmen,.. aby nebyl na otevřeném prostranství). Mláďata nekrmivých ptáků (kuře bažanta, koroptve nebo křepelky, kachně, house, mládě labutě, čejky, kulíka,..) nebývají obvykle osamocená. Ptačí rodiče s nimi v nebezpečí zůstávají (platí zejména pro labutě a krotší divoké kachny. Při náhlém vyrušení člověkem obvykle uletí (bažant, koroptev, husa) nebo předstírají zranění (kulík, sluka,..), aby tím odlákali predátory (i člověka) pryč od mláďat. Zdánlivě zraněný dospělec proto nemusí být důvodem k záchraně mláděte! Když nebezpečí pomine, tak se pro svá mláďata rodiče vrací. Ta se při vyplašení rodičů hbitě ukryjí v trávě a znehybní, aby byla co nejméně nápadná (dají se pak lehce přehlédnout a nechtěně zašlápnout). Při zjišťování, zda je či není mládě nekrmivého ptáka opuštěné, je třeba dobře zvážit všechny okolnosti.

Výše uvedený postup neplatí pro rorýse! Mláďata vypadlá z hnízda rodiče na zemi nekrmí a jsou proto odsouzená k smrti. Pokud takováto mláďata najdete, ihned volejte na nejbližší záchrannou stanici. 

Malý a velký rorýs

Jak typicky vylétlé mládě vypadá?

Mláďata pěvců jsou načepýřené kuličky, mnohdy se zbytky prachového peří s krátkými ocásky a s nápadnými žlutými koutky zobáku. Většinou nelétají vůbec nebo jen na krátké vzdálenosti. Mláďata dravců a sov mají hákovitě zahnutý zobák, mnohdy zatím jen prachové peří, „dospělácká“ obrysová pera bávají alespoň částečně skryta do drolících se kožních pouzder (tzv. toulce). Specifická jsou mláďata rorýsů. Jedná se o černě zbarvené ptáky s bílým hrdlem. Jsou velikosti vrabce, mají delší křídla a nápadně krátké nožičky zakončené silnými drápy. Zobák je zřetelně široký, hákovitě zahnutý. Holubi a hrdličky mají charakteristický, měkký, „gumový“ zobák. Nejprve jsou téměř holí, peří mají jen v kožních pyscích a ve zvláštně „vlasovité“ formě (žluté „chlupy“ dlouhé až 2 cm). Později se opeřují a začínají se podobat rodičům. Ostatní ptačí mláďata připomínají kuřata či kachňata (lysky, chřástalové, rackové, bažanti, bahňáci,.), nebo se alespoň vzdáleně podobají rodičům (čápi, šplhavci, ledňáčci,..)

Mladí kosáci, kteří právě opustili hnízdo. Pokud jim nehrozí žádné vážnější nebezpečí (zašlápnutí, rozjetí), není třeba je „zachraňovat“.

 

Poštolky v tomto věku (patrné zbytky prachového peří) opouští hnízdo a nechávají se krmit od rodičů poblíž svého rodiště. Pokud však mládě spadne na rušnou ulici, či třeba do světlíku panelového domu, může to být problém. Zejména kvůli strachu rodičů z provozu na ulici může začít mládě strádat hlady. Hrozí mu i další nebezpečí v podobě automobilů, psů, chodců apod. V těchto případech je nutné poštolku přijmout na ZS.

Ale na zahradě máme kočky!

Tato věta je jednou z nejčastějších, kterou slýcháme od lidí, kteří na zahradě nalezli ptáče, které se zrovna učí létat a je vyvedeno rodiči už mimo hnízdo. „Zahradní“ či dokonce toulavá domácí kočka je opravdu problém. Dokonce několikanásobně větší než si myslíme. Množství domácích koček v okolí lidských sídel překračuje přirozené množství divokých predátorů v některých lokalitách až o několik řádů. A zejména u ptáků jsou následky vskutku děsivé. Jen na území ČR lze odhadovat, že každoročně padne za oběť domácím kočkám až několik set tisíc divokých ptáků! Studie, která mapuje nejčastější příčiny úhynu ptáků na území Kanady odhaduje, že kočky mají v tomto státě na svědomí 196 milionů ptáků a tvoří ze 73 % nejčastější příčinu zabíjení ptáků ze strany „člověka“.

Klíčem k nápravě není řešení následků – tedy všechna ptáčata ohrožovaná kočkami odvézt do záchranných stanic, ale domácí kočky chovat doma, eventuálně vůbec pokud nemáme jistotu, že nejsme schopni zajistit její život tak, aby nebyla postrachem pro ptáky, ještěrky, slepýše, zajíce a plchy široko daleko. Opravdu není ani v ekonomických, ani v personálních silách žádné záchranné stanice u nás ani v zahraničí odchovat a připravit na návrat do divoké přírody stovky a tisíce ptačích mláďat, které kočky ohrožují.

Doporučený postup:

1) ptačí mládě umístěte na místo, kam se kočka pokud možno nedostane (balkon, stříška garáže, altánu,…., zídka, socha, silnější větev stromu s hladkou kůrou, …)

2) pokud se jedná o vaši kočku – zavírejte ji doma a to alespoň po několik dní, kdy víte o tom, že někteří ptáci na Vaší zahradě zrovna vyvádějí mláďata. Optimálně po celé jarní a brzce letní období, nejlépe celoročně – zejména pokud se jedná o kočku, která prokazatelně ptáky loví.

3) pokud se jedná o sousedovu kočku – požadujte to samé

4) upravte zahradu tak, aby ptákům poskytovala dostatek ochrany před kočkami (hromady větví, popínavé rostliny a pod.).