Záchranné stanice čelí náporu volajících a vysvětlují, kdy opravdu potřebují pomoc. S koncem léta se na zahradách i ve městech začínají častěji objevovat mladí ježci a v záchranných stanicích po celé republice drnčí telefony. S takzvanou „ježčí sezónou“ se v médiích i na sociálních sítích opět rozhořívají diskuse, jak s nalezenými zvířaty naložit. Národní síť záchranných stanic koordinovaná Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) upozorňuje na tenkou hranici mezi reálnou záchranou a zbytečným „únosem“ soběstačného jedince z přírody. Klíčem k pomoci není automatický odchyt podle hmotnosti, ale včasná konzultace s odborníky.
Zatímco se čím dál častěji potýkáme s výkyvy počasí, suchem a rychlým odtokem vody z krajiny, na cenných loukách a stráních se díky šetrné péči odehrává malý zázrak. Pestrá krajina s mozaikou mokřadů, tůní a kvetoucích strání totiž funguje jako ta nejlepší přírodní houba – zadržuje vodu, ochlazuje svoje okolí a vrací život tam, odkud mizí. Tyto cenné střípky naší přírody se snažíme udržovat a propojovat. Níže několik příkladů z lokalit, kde to dává obrovský smysl.
Příběh rodiny čápů z Broumova, který nezadržitelně spěl k tragickému zakončení, má šťastný konec. Jedno z dvojice zachráněných ptáčat už dnes dokonce prvně vzlétlo z adoptivního hnízda, tedy z nového domova, který malí čápi našli v Šestajovicích na Náchodsku. Podobnou adopci u volně žijících čápů dosud ochranáři nevyzkoušeli.
Šest kachen zůstalo uvězněných v bahně vyschlého rybníka nedaleko Dobrušky. Bez pomoci člověka se nedokázaly dostat ven. Pracovníci Záchranné stanice JARO Jaroměř je vyprostili a převezli do bezpečí. Případ ale upozorňuje i na problém, který začíná mnohem dál od rybničního bahna - u vody, půdy a způsobu, jakým se staráme o krajinu.
Po megapožárech v Kalifornii a Oregonu si vědci všimli něčeho překvapivého. Zatímco okolní krajina lehla popelem, bobří mokřady často zůstaly zelené. Díky hrázím, tůním a kanálům totiž zadržují vodu, udržují okolní vegetaci vlhkou a vytvářejí útočiště pro rostliny i živočichy.
Pojeďte s námi na dobrovolnický tábor na Olešence, kde společně budeme pečovat o louky plné orchidejí, potkáme se se starými i novými přáteli a užijeme si léto naplno – s kosou v ruce, hrnkem čaje v polní kuchyni a výhledy, které berou dech.
