V loňském roce se nám podařilo (nejen) pro motýlího krále jasoně červenookého prosvětlit přes hektar hustě zarostlého skalnatého terénu, který pokrývalo místy až 15 metrů vysoké neprostupné stromoví a houští. Naše úsilí však tímto nekončí! Díky dlouhodobé podpoře od Nadačního fondu Škoda Auto a partnerství se správou KRNAP se nám tuto zimu podařilo otevřít plochu, která je nyní dvakrát až třikrát větší než některé lokality, na kterých jasoň stále ještě přežívá na Slovensku či Polsku.
Práce to je skutečně extrémní a nebezpečná a místy se musí doslova čarovat na laně. Prostřednictvím projektu Krakonošovy zahrádky jsme mohli pořídit speciální vybavení, díky kterému se bezpečně dostaneme i na ta nejnepřístupnější místa.
A to zdaleka není vše. Zatím jsme se zaměřovali pouze na jednu hlavní lokalitu, v následujícím období však začneme připravovat druhý domov pro krále, který leží nedaleko. Detailně jsme také prošli okolí, zmapovali výskyt živných i nektarodárných rostlin a také okolní louky a potenciální koridory, které mohou jasoňovi sloužit jako síť nášlapných kamenů. Ty představují taková mikrostanoviště, která motýlímu králi pomáhají překonat cestu při putování za novým domovem nebo družkou. Něco jako když si představíte kameny, po kterých přeskáčete z jednoho břehu řeky na druhý.
Už se moc těšíme, až to tady začne vše vonět a bzučet. Obnovené skalnaté plochy již v loňském roce přitáhly nejrůznější druhy kvetoucích rostlin i hmyzu, které tu doposud neměly dostatek prostoru a světla, včetně např. nesytky vázané na pryšce nebo vřetenušky čičorkové, která byla na české i polské straně Krkonoš známá už pouze z jediné lokality, ačkoli zde v minulosti bývala běžná. A díky novým nálezům vzácných motýlů v loňském roce je tak už nesporné, že aktivity zaměřené na návrat krále jasoně pomáhají přežít hned několika nejvzácnějším druhům motýlů Krkonoš, jako jsou např. modrásek nejmenší a lesní nebo soumračník čárkovaný.
Apollo, jak se tento mohutný horský motýl také nazývá podle boha Apollóna, čelí v dnešní době velkým potížím. Jeho početnost rapidně klesá napříč celou střední Evropou kvůli zhoršujícím se podmínkám v jeho přirozeném prostředí, které jsou ovlivněny jak lidskou činností, tak klimatickými změnami. I na zmíněných lokalitách v Polsku a Slovensku se mu přestává dařit především kvůli upuštění od tradičního způsobu hospodaření, kdy přebytečné a rozpínající se rostliny regulovaly především pasoucí se zvířata. V loňském roce se početnost jasoně snížila někde až o 90 %. Tento projekt by tak mohl sehrát klíčovou roli v zachování středoevropského genofondu tohoto ikonického druhu a udržení populace tohoto motýla v našem regionu.
Housenky další generace jasoňů se před pár týdny v záchranné chovatelské stanici vylíhly z vajíček, nyní jsou jich stovky. Samotné líhnutí motýlů by mohlo přijít na řadu v červnu, vzápětí plánujeme první experimentální vypouštění samců na krkonošské lokality, kde probíhaly v loňských letech zmiňované terénní práce. Nemá totiž moc smysl přetvářet biotop podle tzv. “lidského pohledu”, i když budeme přesvědčení, že naše úsilí je správné. Pozorováním určitých rysů chování motýlů, které nám mohou předvést přímo v terénu, se můžeme poučit ze zbytečných chyb a naše úsilí vést správným směrem.
Misi za návrat krále motýlů do Krkonoš realizují od roku 2021 členové Skupiny JARO ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a celou řadou zahraničních organizací.
Více informací o projektu, včetně možnosti jak přispět na záchranu tohoto druhu v regionu celé střední Evropy, je k nalezení na stránkách adrese https://pomaham-prirode.cz/apollo.
Kontakty:
Tereza Macečková, koordinátorka projektu za ČSOP Hradec Králové | tereza.maceckova@jarogroup.org | +420 608 271 234
David Číp, koordinátor mezinárodní ochranářské skupiny JARO | david.cip@ jarogroup.org | +420 603 847 189
Poznámky:
Projekt na návrat jasoně červenookého do Krkonoš je součástí unijního programu LIFE+ s oficiálním názvem LifeApollo2020 je koordinován polskými kolegy z Karkonoskeho Parku Narodoweho a dalšími partnerskými organizacemi jsou Klub Przyrodników a W. Szafer Institute of Botany of the Polish Academy of Sciences, z Rakouska pak European Wilderness Society a z Moravy Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty.
„Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené postoje a názory jsou však výhradně postoji a názory autorů a nemusí nutně odrážet názory a postoje Evropské unie nebo agentury CINEA. Evropská unie ani orgán poskytující grant za ně nemohou nést odpovědnost.“