Již déle než rok trvají přípravy pro návrat vzácného motýla jasoně červenookého do Krkonoš, který je pro svou majestátnost přezdívaný králem motýlů. Podařilo se ho rozmnožit v chovatelské stanici a nyní přichází čas na neméně důležitou část. „Celý chov by byl úplně zbytečný, pokud bychom nedokázali obnovit vhodné podmínky pro život jasoně v Krkonoších. Hlavním důvodem proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které nejen tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu,“ vysvětluje chovatel motýlů Miloš Andres z ochranářské Skupiny JARO.
„V minulosti probíhaly v divočině přírodní procesy daleko dynamičtěji než dnes. Dřeviny, trávu i byliny spásaly různé druhy kopytníků a čas od času některá plocha vyhořela vlivem požáru, jehož rozsah mohl být i daleko větší, než tomu aktuálně bylo v Českosaském Švýcarsku. Přirozené bezlesí dále udržovaly i rozvodňující se řeky, větrné polomy a kůrovcové „kalamity“. Dnes je navíc vlivem znečištění v prostředí mnohem více živin, které fungují jako hnojivo a to pomáhá dřevinám šířit se na místech, kde v minulosti přežít nedokázaly. A proto dnes zarůstají i skály, které byly od pravěku holé,“ vysvětluje krajinná ekoložka Gita Matlášková, která pomáhá koordinovat část projektu Apollo zaměřeného na aktivní ochranu jasoně červenookého v Evropě.
Aby se podařilo obnovit podmínky pro jasoně, musí se teď ochránci přírody chopit řetězových pil, seker i křovinořezů. Skalnaté části je nutné vyřezat na vytipovaných místech natolik, aby je mohl v budoucnu motýlí král jasoň znovu osídlit. Ten potřebuje ke svému životu pestrobarevný koberec tvořený hlavně načervenalými stonky rozchodníků nebo rozchodnice růžové, na kterých se pasou jeho housenky. Dospělí motýli zase potřebují květy chrp, hvozdíků, chrastavců nebo třeba jetelu.
Vyřezávání dřevin probíhá pod odborným dozorem pracovníků Mezinárodní ochranářské skupiny JARO tak, aby nedošlo k poškození přírody a jejích obyvatel. „Snažíme se, aby tyto zásahy co nejvíce pomohly obnovit prostředí, které bude vhodné nejen pro motýly, včely, pestřenky a další opylovače, ale i pro ještěrky včetně slepýšů, žáby, nebo některé ptáky jako největší evropskou sovu – majestátního výra velkého. Současně na vše bedlivě dohlížejí i botanici Krkonošského národního parku, aby práce ochránců přírody probíhaly bezchybně i z tohoto hlediska. Snaha o návrat krále motýlů díky tomu pomůže zlepšit podmínky pro život celé jeho družiny od rostlin až po živočichy,“ vysvětluje koordinátorka projektu Tereza Macečková.
Misi za návrat krále motýlů do Krkonoš, oficiálně projekt LifeApollo2020 realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a celou řadou zahraničních organizací.
Více informací o projektu, včetně možnosti jak přispět na záchranu tohoto druhu v regionu celé střední Evropy, je k nalezení na stránkách adrese https://pomaham-prirode.cz/apollo.
kontakty:
Tereza Macečková, koordinátorka projektu za ČSOP Hradec Králové | skupinajaro@gmail.com | +420608271234
David Číp, předseda Mezinárodní ochranářské skupiny JARO | david.cip@jarojaromer.cz | +420603847189
ČSOP Hradec Králové a JARO Jaroměř jsou členy Mezinárodní ochranářské skupiny JARO, která čítá celkem 11 spolků. Jejich členové se společně starají již o stovky hektarů přírodně cenných lokalit napříč Českou republikou a také v Polsku, Rakousku a na Slovensku. Své mnohaleté odborné zkušenosti úročí v mnohých úspěšných projektech v praktické ochraně přírody.
foto: ČTK/David Taneček, ČTK/Dan Krzywon