V září nás čekala dlouho očekávaná „dovolená“ – výprava do Rakouska s cílem postarat se o biotopy chránněných motýlů v okolí tyrolských obcí Vils a Kranebitten. Česká třináctičlenná skupina se tam vydala sice už v září, ale poslední dokončovací práce, kterých se ujali už sami Rakušané, doběhly v první polovině října.
Vyrazili jsme z Jaroměře s našimi dvěma nejsilnějšími Daciemi po střechu naloženými lidmi a vybavením, s plnými přívěsy a vydali se na strastiplnou cestu při níž nebyli projednou největšími útrapami české dálnice, ale zejména koronavirus. Ten nás dokonce i rozdělil, právě kvůli němu mohlo jedno auto jet jedině přes Německo a druhé přes Rakousko. I navzdory všem úskalím jsme ale úspěšně dorazili na místo.
Jak už to tak bývá, z informací o „udržování stávajících biotopu“, které nás mělo čekat, se po našem příjezdu na místo stala nezbytnost pořádného zásahu, protože mnohé plochy byly natolik degradované, že jsme je museli prakticky odlesnit. Ale podařilo se nám to, i díky pomoci několika místních dobrovolníků s motorovkou (a v některých extra zalesněných oblastech jsme dokonce museli povolat harvestor).
Akce měla úspěch i u místních, dokonce o nás vyšel článek i v lokálních novinách.
Práce bylo mraky a tak jsme výletovat mohli akorát v nočních hodinách. To nás ale nezastavilo a ti největší blázni si po celodenní práci s motorovkou a na prudkých svazích dali noční výpravu s čelovkami na horu Pfuitjöchle (2133m.n.m). Druhý den nasněžilo a tak si ti nějvětší tvrďáci výlet zopakovali druhý den znova, pro změnu v zimní atmosféře 🙂
A na jaká zvířata jsme naše zásahy cílili? Ve Vils a Pinswangu se jednalo o okáče hnědého, v Kranenbittenu o jasoně červenookého, otakárka ovocného, hnědáska květelového, přástevníka kostivalového a saranči vlašskou.
Kranebitten před a po:
Oberpinswang
Unterpinswang
Vils
