V chovatelské stanici motýlů Skupiny JARO se v těchto dnech začali líhnout první dospělí jasoni červenoocí. Z bezmála 2 stovek kukel se vylíhlo prvních několik desítek dospělců. Ty se entomologovi a chovateli motýlů Miloši Andresovi podařilo již úspěšně spářit a oplozené samice začínají klást první vajíčka. Teď už je jasné, že se český chov podařilo úspěšně zvládnout. Následující generace položí základ pro populaci, která bude v příštím roce vypuštěna do krkonošské přírody.
Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy začala letos v několika oblastech střední Evropy. Misi za návrat ohroženého druhu motýlů do Krkonoš realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a řadou zahraničních organizací.
Vajíčka v Evropě vymírajícího motýla přivezli ochránci přírody ze Skupiny JARO na začátku letošního dubna z Polska. Vzápětí se z nich ve stanici začaly líhnout první housenky a pokus o jejich odchov tak mohl začít. „Chovat housenky tohoto motýla není až tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Nicméně zkušený chovatel motýlů si s tím dokáže poradit. O to těžší je však dosáhnout toho, aby se dospělí motýli úspěšně spářili a následně samičky nakladly dostatek oplozených vajíček“, vysvětluje Zdeněk Fric z Entomologického centra Akademie věd ČR.
V chovu je dospělý motýl velice citlivý na teplotu prostředí, která zásadně ovlivňuje jeho kondici a rozmnožování. Je nutný téměř nepřetržitý dozor s přikrmováním několikrát za den. Jakákoliv chyba nebo opomenutí znamená v praxi velmi rychlý úhyn tohoto vzácného motýla“, potvrzuje jeho slova chovatel motýlů Miloš Andres.
Jasoň je jedním z ukazatelů zdravé přírody. Tam, kde tento motýl prospívá, se obvykle daří i dalším druhům nejen hmyzu, ale také celému ekosystému. „Pokud se podaří úspěšný návrat motýlího krále do přírody, bude to třešnička na dortu celkové snahy o ochranu motýlů nejen v Krkonoších. Přípravy prostředí pro jasoně – tedy hlavně vyřezávky dřevin a mozaikovité kosení květnatých ploch totiž pomůže uchovat podmínky pro přežití dalších vzácných a vymírajících druhů rostlin i živočichů“, vysvětluje koordinátorka krkonošské části projektu LifeApollo2020 Tereza Macečková.
Mise za návrat krále motýlů je financována z 60 % Evropskou unií z programu LIFE, zbytek je zajišťován z vlastních zdrojů, dobrovolnickou prací a dary široké veřejnosti. Zapojte se s námi do záchrany mizejících motýlů a dalších opylovačů a jejich přirozeného prostředí na https://www.darujme.cz/darovat/1205936.
Projekt LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+ a je koordinován polskými kolegy z Karkonoskeho Parku Narodoweho a dalšími partnerskými organizacemi jsou Klub Przyrodników a W. Szafer Institute of Botany of the Polish Academy of Sciences, z Rakouska pak European Wilderness Society a z Moravy Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty.
foto: Miroslav Kostelnik
kontakty:
Tereza Macečková, koordinátorka projektu za ČSOP Hradec Králové | skupinajaro@gmail.com | +420 608 271 234
David Číp, předseda mezinárodní ochranářské skupiny JARO | david.cip@jarojaromer.cz | +420603847189
ČSOP Hradec Králové a JARO Jaroměř jsou členy Mezinárodní ochranářské skupiny JARO, která čítá celkem 11 spolků. Jejich členové se společně starají již o stovky hektarů přírodně cenných lokalit napříč Českou republikou a také v Polsku, Rakousku a na Slovensku. Své mnohaleté odborné zkušenosti úročí v mnohých úspěšných projektech v praktické ochraně přírody.