Vysoká nad Labem, teplomilná stráň na kopci Milíř (Lhota)

Příroda na Milíři

Létající špek – nejvzácnější východočeský denní motýl přímo zde!

V biologické hantýrce jsou největší vzácnosti označovány jako „špeky“ a s jedním takovým je možné se setkat i zde. Denní motýl pestrobarvec petrklíčový žije dnes ve v celém Královéhradeckém kraji pouze na dvou lokalitách a kopec Milíř je právě jednou z nich!!!

Housenky se vyvíjejí na prvosence jarní a dospělí motýli potřebují velmi řídké listnaté lesy s dostatkem světlin.

Násoska cikáda i šlechtici mezi brouky

Zdejší teplomilná stráň je domovem mnoha druhů pozoruhodných živočichů. Jedním z nich je i řecký symbol věčného zpěvu – cikáda. Její neutuchající cvrčivý zpěv můžeme zaslechnout koncem jara, či začátkem léta. Protože se však jedná o jiný druh než který je obecně rozšířen např. ve Středomoří, není její cvrčení tolik pronikavé a hlasité, ale naopak velmi jemné a slyšitelné jen na několik metrů. Ale pozor, navzdory památné větě Škopkové v závěrečném díle trilogie Slunce, seno.. vyřčené do tmy italské noci: „Táto, ty cikády řvou jako krávy!“, tak hlas cikády můžeme slyšet (a to i ve Středomoří) pouze během prosluněného dne.

Také na starém latinském rčení „Žije z rosy jako cikáda“ není špetky pravdy, neboť se cikády s blažeností sobě vlastní oddávají nasávání rostlinných šťáv. Ať už jde o dospělce kteří sají na keřích, nebo o larvy které sají na kořenech rostlin až metr pod zemí.

Mezi další zdejší pozoruhodnosti lze s jistotou zařadit i svým pestrým zjevem zcela výjimečné brouky – krasce. Jsou vázáni na staré až přestárlé, nejčastěji postupně prosychající a odumírající osluněné stromy, ve kterých se vyvíjejí jejich larvy. Krasec lesklý je zde dosud stále ještě běžný, ačkoli jinde se již jedná o druh dosti vzácný.

Jak chutná hořec

Stráň je v širokém okolí posledním útočištěm mnohých vzácných planých rostlin. Patří k nim i hořec brvitý. Rostlina je, jak název napovídá, nejen hořká pro člověka, ale dokonce i pro hospodářská zvířata. Ta se jí proto vyhýbají – byť jen když se jedná o větší porosty. A právě z toho má tato krásná, přitom ale drobnější rostlina výhodu. Ovce a kozy zkonzumují vyšší rostliny právě až na hořce, které pak mají dostatek životodárného světla. Bohužel v momentě kdy pastva (nebo alespoň občasné posečení) ustane, hořce mizí mezi prvními.  Podobný osud stihl i zdejší populaci hořce brvitého, která je dnes hodně oslabená.

Blýskání na lepší časy…

Vlivem dlouhodobé absence vhodné údržby řada nejvzácnějších rostlin a živočichů již vymizela. Nadšenci z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř s laskavým svolením obce Vysoká se proto pustili do aktivní péče o celou lokalitu, aby podobný osud nepotkal i přírodní hodnoty které se zde zatím ještě zachovaly. Prozatím likvidují náletové dřeviny a mozaikovitě kosí travní porosty. Občasná pastva ovcí a koz ze strany místních lidí určitě také není na škodu. Díky tomu došlo k zastavení poklesu druhové rozmanitosti, zdejší populace vzácné flóry a fauny se již začínají stabilizovat a dokonce početnost některých druhů již začala vzrůstat. Držme proto palce ať to takhle vydrží i nadále – navzdory citelným ztrátám v minulosti za ochranu tato lokalita stále ještě určitě stojí!

 Na lokalitě roste ze vzácnějších druhů hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), h. svazčitý (D. armeria), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), svízel severní (Galium boreale), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), sesel roční (Seseli annuum), jetel alpínský (Trifolium alpestre), huseník chlupatý pravý (Arabis hirsuta subsp.hirsuta), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), bradáček vejčitý (Listera ovata), jabloň lesní (Malus sylvestris), černýš český (Melampyrum bohemicum), prvosenka jarní (Primula veris), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum) a snad stále i hořec brvitý (Gentianopsis ciliata).

Zajímavější druhy motýlů s denní aktivitou zastupuje pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina), modrásek očkovaný (Phengaris teleius), modrásek vikvicový (Polyommatus coridon),  otakárek fenyklový (Papilio machaon), vřetenuška komonicová (Zygaena viciae), v. čičorková (Z. ephialtes). Méně časté motýli s převážně noční aktivitou zastupuje srpokřídlec olšový (Drepana curvatula), můřice dubová (Polyploca ridens), vlnopásník ožankový (Scotopteryx bipunctaria), hřbetozubec Milhauserův (Harpyia milhauseri),  pabourovec jestřábníkový (Lemonia dumi), hnědopáska dubová (Minucia lunaris), pestroskvrnka zelenavá (Dichonia aprilina), p. hnědošedá (D. convergens). Méně běžné brouky prskavec větší (Brachinus crepitans), p. menší (B. explodens), zlatohlávek tmavý (Oxythxrea funesta), krasec lesklý (Anthaxia nitidula), krasec Trachys fragariae, kvapníci Harpalus signaticornis, H. caspius roubali, střevlíček Lebia cruxminor, hnojník Aphodius obliteratus, zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis), kovařík červený (Stenagostus rufus), kovařík Agriotes gallicus, kozlíčci Exocentrus adspersus a Oberea erythrocephala, štítonoš Pilemostoma fastuosa, nosatci Trachyphloeus alternans, Lixus punctiventris, Larinus brevis, Tychius polylineatus, Minyops carinatus, Rhynchaenus pragensia, ostatní bezobratlé např. cikáda chlumní (Cicadetta montana). Z chráněných obratlovců zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), datel černý (Dryocopus martius) a krahujec obecný (Accipitel nisus).

K druhým motýlů které odsud či blízkého okolí vymizely zejména vlivem zalesnění borovicí, rozšiřování zástavby a zahuštění lesů je bohužel možné zařadit takové jako: otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), m. rozchodníkový, (Scolitantides orion),  hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia), okáč skalní (Chazara briseis), o. ovsový (Minois drys),  vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica), kovolesklec žluťuchový (Lamprotes c-aureum) a přástevník užankový (Hyphoraia aulica), z rostlin pak vstavač osmahlý (Orchis ustulata) a zvonek klubkatý (Campanula glomerata)