Velkojaroměřský pozemkový spolek

 

Velkojaroměřský pozemkový spolek (dále jen VPS) provozovaný Českým svazem ochrnánců přírody JARO Jaroměř, respektive dnes již celou „Akční ochranářskou skupinou JARO – viz náš hlavní web ZDE, pečuje o biologicky cenné lokality. Oblast působnosti, kterou postupně rozšiřujeme ve snaze zabránit likvidaci přírodního bohatství, pracovně nazýváme území Velkého Jaroměřska. Dnes se spolek rozkládá na více než 55 000 km² a kromě východních Čech působíme i v části středních (hlavně Český kras, Praha a území východně od Prahy, …) a severních (České středohoří, Českolipsko, …) Čech, Západním Slovensku (Biele Karpaty, Pováží, Podunají, …), severní (Jeseníky), střední (Moravskotřebovsko, Svitavsko, Olomoucko, Šumpersko, …) a jižní (Pálava, Hustopečsko, Kyjovsko, Podyjí, Ždánický les, …) Moravě, jižním Polsku (Sudety) a Rakousku (Tyrolsko, Podunají a jižně od Vídně, …). Pečujeme zde o lokality, kterým by jinak hrozil následkem absence vhodné péče zánik. Jsme pozemkovým spolkem, který pečuje o největší počet lokalit v České republice a jediným tuzemským pozemkovým spolkem, který pečuje i o lokality v zahraničí.

V současné době v úzké spolupráci s vlastníky či uživateli pozemků pečujeme o více než 300 přírodovědně hodnotných lokalit.

Kromě  desítek mokřadních i mezofilních luk a výslunných strání s teplomilnými společenstvy pečujeme mj. i o několik kamenolomů, bývalých vojenských cvičišť, starých písníků a rašelinišť, částí lesních porostů a také aleje ovocných dřevin, staré třešňovky, rybníky, skalní stepi anebo také hnízdiště kavek na dvou kostelích.

Na většině lokalit provádíme každoroční monitoring jednotlivých populací rostlin a živočichů. Naším cílem je udržet vhodnou péčí naše přírodní bohatství do té doby, dokud se nenajde někdo nejlépe místní, kdo po nás tuto péči převezme. U několika lokalit se nám tento cíl již zadařil, o cenné lokality dnes opět vzorně pečují buď jejich vlastníci či nájemci, obce, nebo různí nadšenci (např. z gymnázií) či soukromě hospodařící zemědělci. Další lokality úspěšně předáváme do péče našim dceřinným organizacím, jejichž vznik jsme zaštítili a podpořili materiálně i finančně – zejména ČSOP Morava v Brně, ČSOP Arion v Olomouci, ČSOP Pardubice, spolek Třesina v Českém krasu a Pražská pastvina – první pražský spolek komunitních spásačů.

Jsme přesvědčeni, že pokud vydržíme, budeme časem předávat místním lidem do péče čím

dál větší množství lokalit. Pokud nevydržíme, nebude za nedlouho předávat už co. Několik velmi cenných lokalit nám za dobu existence našeho pozemkového spolku uniklo za vteřinu dvanáct. Dnes místo nich nalezneme třeba oficiální skládky inertního odpadu, podmáčená pole s mizernými zemědělskými výnosy, nebo smrkové monokultury, kterých bohužel máme v naší krajinně už tak dost a dost…

Naše příroda byla během posledních cca 70 let ochuzena o neuvěřitelné bohatství planých rostlin či volně žijících živočichů. Dlouhý seznam druhů byl člověkem vyhuben nejen lokálně, či regionálně, ale dokonce v rámci celých států, mnohdy dokonce v rámci celé Evropy. Naše muzea v sobě skrývají několik desítek tisíc důkazů o dnes již zaniklých hodnotných lokalitách, jejichž posledními zbytečky jsou už jen právě ony zaherbářované položky či muzejní krabice s entomologickými nálezy. Toto je nezpochybnitelný fakt, který si může kdokoli ověřit v nejbližším přírodovědném muzeu. Bohužel i přes to, co jsme často zcela zbytečně dokázali zničit, se stále ještě nedaří zachránit ani ty poslení střípky někdejšího přírodního bohatsví, které se v naší krajině ještě zachovaly. Není to tolik ostuda ochránců přírody, kteří se často v rámci svého veškerého volného času a finančních možností snaží zoufale zachránit, co se zachránit dá a na co jim stačí síly, jako hlavně ostuda celé naší společnosti. A bohužel i velký prodělek. Přišli jsme (a bohužel i nadále přicházíme) o hodnoty, které mají podobně nevyčíslitelnou hodnotu jako např. nejcennější světové obrazy, historické stavby, relikvie a kulturní památky, ale které mají (myšleno pro případné technokraty přepočítávající vše jen na peníze) i značnou hodnotu ekonomickou. Bohužel, málokdo si totiž uvědomuje ekonomický přínos služeb přírody pro člověka, které velmi úzce souvisí s druhovou rozmanitostí planých rostlin a živočichů. Jeden příklad za všechny pro snažší pochopení:

Pokud půjde likvidace druhové rozmanitosti tak rychle jako dosud, až v krajině vyhubíme většinu opylovačů (včelstva našich včelařů rozhodně nedokáží opylit veškeré zemědělské a lesnické „plodiny“, tím spíše když jich také rapidně ubyvá) a místo denních a nočních motýlů, čmeláků, pestřenek, dlouhososek a celé zbývající opylovací armády, by jejich roli měli převzít „brigádníci se štětečky“ (nejedná se o sci-fi – v Číně už se do podobných konců zdárně dobrali), teprve i ti nějvětší technokrati pochopí, že ochrana naší přírody se člověku opravdu vyplatí.

Péči o celou řadu lokalit financujeme ze svých peněz i volného času. Nebýt dobrovolníků a tisícovek jejich zdarma odpracovaných (respektive mnohdy spíše doslova vydřených) hodin, často ve velmi náročném terénu (mokřadní louky, kde při práci stojíte místy až po kolena ve vodě, prudké svahy plné pichlavých keřů,…) – odkud všichni hospodáři utíkají – tam my přicházíme, nemohli bychom rozhodně zvládat tolik práce, kolik zvládáme. Všem těm, kteří nám pomahají, proto z celého srdce děkujeme. Bohužel ne vše se dá pořídit za dobré slovo. Naše technika (křovinořezy, sekačky, vleky, auta), ale i nářadí na obtížně obhospodařovatelných plochách hodně trpí a síly dobrovolníků také nejsou nevyčerpatelné. Proto se snažíme na údržbu vemi cenných lokalit sehnat finanční prostředky, které by pokryly nutné náklady. Část nákladů se nám daří pokrýt díky krajinotvorným programům jako je Program péče o krajinu (PPK) nebo Program obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK), které každoročně vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí. Bohužel jsou však tyto programy dlouhodobě podhodnocené – více se dočtete zde.

Přestože patříme k největším pozemkovým spolkům v ČR, neznamená to že bychom nepotřebovali s ničím pomoci. Právě naopak! Uvítáme jakoukoli fyzickou pomoc s péčí o lokality, ale i třeba se zoologickými a botanickými průzkumy lokalit. Pomáhat je také pochopitelně možné i finančně – ať už přímo konkrétní lokalitě kterou si vyberete, nebo nepřímo nákupem zboží a objednáváním našich služeb na www.pomahamprirode.cz.

Děkujeme za cokoli, každá hodina dobrovolné práce či každá věnovaná koruna má pro nás velký význam! Neváhejte a kontaktujte nás prosím na coracias(zavináč)seznam.cz, nebo na +420 603 847 189, nebo na:

Velkojaroměřský pozemkový spolek
Český svaz ochránců přírody JARO
Národní 83, 551 01 Jaroměř

Další informace o našich aktivitách ve fotopříběhu ZDE