Pardubice – bývalé vojenské cvičiště Červeňák

Popis lokality:

Lokalita se skládá ze tří různých částí. Je to louka nebo spíše zarůstající terénní deprese po pojezdech techniky, poskytující stanoviště právě pro listonohy a žábronožky. Dalšími jsou stromové porosty složené hlavně ze staré topolové výsadby s příměsí dubu a jilmu, v menší míře i ovocných stromů. Právě staré topoly a stromové houby na nich poskytují široké zázemí pro mnoho zástupců hmyzu a to nejen podkorního. Navíc je to od severní části Pardubic až po Chrudim jediná taková lokalita! Poslední částí je bývalá třešňová alej ve svahu poblíž vybydleného vojenského kasina. Z toho všeho vyplývá, že toto území má obrovský přírodní potenciál a navíc slouží jako refugium živočichů, jaké není nikde v okolní zemědělské a silniční krajině .

Předmět ochrany:

Živičichové:

Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) a Klínatka žlutonohá (Gomphus Flavius). V České republice je chráněna zákonem jako silně ohrožený druh. Ohrožení klínatky rohaté spočívá hlavně v zániku biotopu, ve kterých se mohou vyvíjet její nymfy. Nymfy (larvy) se líhnou z vajíčka po několika týdnech. Vajíčko někdy může i přezimovat, většinou ale přezimovává nymfa. Nymfy žijí na písčitých dnech čistých tekoucích vod. Zde se živí malým vodním hmyzem. Vodní tok, kterým je řeka Chrudimka protéká územím.

Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). Živí se hnijícím lýkem listnatých stromů, tedy je vázán na specifický biotop. Larvy jsou příležitostně dravé. Vývoj brouka trvá minimálně dva roky. Na lokalitě se kromě často vysazovaných kříženců (tj. kanadských topolů) vyskytují i původní černé topoly. Tyto dřeviny jsou vhodným útočíštěm právě pro lesáka. Na seznamu ohrožených druhů v ČR patří mezi silně ohrožené.

Zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus). Larvy tohoto brouka žijí v trouchnivějícím dřevě, které je zároveň jejich potravou. Aby se mohl cyklus vývoje dokončit je právě nezbytně nutné udržet přírodní biotop se svými pravidly vzniku a rozklady biohmoty. Tento druh je v České republice chráněný. Právě staré topoly a stromové houby v lokalitě poskytují pro brouka široké zázemí.

Číhalka pospolitá (Atherix ibis). Její životní výskyt je vázán vyloženě na čisté vody, proto je velmi ohrožena. Je zařazena mezi ohrožené druhy. Proto je chráněná a je uvedená v červené knize ohrožených živočichů.

Dále zde žijí brouci: Aulonium trisulcum, který je vázaný na stromové houby. Prionocyphon serricornis, který má specifické nároky na původní skladbu lesa. Conopalpus testaceus, který žije v mrtvém dřevě, proto je velmi ohrožen , má vysoké nároky na ucelený biorytmus lokality. Potemník Uloma rufa, který je hrožený, požírá plodnice hub, jejich podhoubí či výtrusy, vyvíjí se v červeně ztrouchnivělém vlhkém dřevě.

Kuňka obecná (Bombina bombina). Žije v tůňkách, které jsou zaplavené mělkou, příliš nezarostlou vodou. Výrazné ohrožení představují krajinotvorné změny. Protože tato lokalita nebyla dlouhodobě hospodářsky využívána, je právě proto vhodným biotopem. Druh je chráněn zákonem jako druh silně ohrožený.

Ropucha zelená (Bufo viridis). Žije v otevřené krajině, Nejlépe snáší teplo a sucho. Na jaře vyhledává menší prohřáté nádrže, nevyhýbá se i větším kalužím. Vysychání a umělé odstraňování přírodního prostředí má za následek vymizení druhu z prostředí. Protože tato lokalita nebyla dlouhodobě hospodářsky využívána, je právě proto vhodným biotopem.

Rosnička zelená (Hyla arborea). Nejvíce ji ohrožuje rušení vodních nádrží, ve kterých se množí, a regulace toků spojená s likvidací přilehlých zarostlých mokřin a tůni, obecně tedy ničení přirozeného biotopu. Právě, protože v této lokalitě přirozený biotop alespoň zčásti zůstal, je vhofný i pro tuto žábu.

Žábronožka letní (Branchipus schaefferi). Žije v mokřinách, kalužích, tůňkách v prostředí nijak jinak využívaném, nejlépe ve vojenském újezdu. Je zařazena mezi zvláště chráněné živočichy jako kriticky ohrožená, stejně tak je i v červeném seznamu.

Listonoh letní (Triops cancriformis cancriformis) je typický obyvatel letních periodických tůní. Nalezneme jej i v kalužích na lesních a polních cestách, v zaplavených polích a loukách. Často se také vyskytuje na tankodromech nebo vojenských cvičištích. Zvláště v oblibě má kaluže s bahnitým dnem, do něhož se jedinci zahrabávají. Jedná se o kriticky ohrožený druh. Bývalá vojenská lokalita je pro něj vhodným biotopem.

Drypta dentata – střevlíčci žijící především na vlhčích místech, často na březích vod v rákosinách, ale také na okrajích lesů a luk pod kameny. Dospělci zimují a často právě pod kameny.

Barynotus obscurus – charakteristická skupina nelétavých nosatců vázaných na zachovalejší lesní porosty, kde žijí na menších tlejících větvích ležících na zemi, z tohoto důvodu je vhodné zachovat lokalitní biotopu v původním rázu.

Batolec červený (Apatura ilia) se vyskytuje v lemech vlhkých nížinných lesů, podél cest a průseků, často v okolí vodních ploch. Mladí samci sají v pozdním dopoledni minerály z bahna, exkrementů, hnijících organických látek, lidského potu a podobně. Druh je rozšířen v oblastech s porosty stromů podél vodních toků. Jeho výskyt je vázán na neporušený biotop.

Velevrub malířský (Unio pictorum) obývá klidné tekoucí řeky i jejich slepá ramena a nezabahněné tůně, rybníky a jezera a dokonce i větší, pomalu tekoucí potoky. Tedy prostředí biologicky čisté.

Rostliny:

Na lokalitě bylo v průběhu posledních 15 let nalezeno 341 druhů rostlin včetně dřevin

Topol černý (Populus nigra L. agg.) Na lokalitě se kromě často vysazovaných kříženců (tj. kanadských topolů) vyskytují i původní černé topoly, které jsou v současnosti hodnoceny na přirozených lokalitách v kategorii kriticky ohrožených druhů dřevin.

Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum Schreber) je vlhkomilný druh, nejčastěji ho najdeme na březích vod, na prameništích, v lučních příkopech a na dnech letněných rybníků. Využívá se jako léčivka. V ČR řídce

Zimolez kozí list (Lonicera caprifolium L.) Roste především na stanovištích, které mají výhřevné, zásadité a zejména vápnité půdy.

Ptačinec přehlížený (Stellaria neglecta Weihe), u nás zatím hojný.

Lopuch hajní (Arctium nemorosum Lej.) stanovištně obsazuje světliny v lesích, lesní lemy a křoviny, okraje cest, pěšin a vodních toků. V porovnání s ostatními druhy lopuchů je ovšem stínomilnější. Roste na půdách hlubších, vlhčích, na živiny bohatších, spíše bazických. Vysoušení přírodních biotopů vede k jeho ústupu.

Hvozdík svazčitý (Dianthus armeria L.) je rostlina náročná na stanoviště, preferuje kamenité stráně, světlé lesy a křoviny a jejich okraje, náspy, podél cest, na půdách hlinitých až hlinitopísčitých, obvykle nevápnitých. V ČR roste řídce.

Žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica (L.)Bourgeau) prvotně vyrůstá na travnatých a křovinatých stráních, skalnatých nebo suťovitých lesních lemech a světlinách kde není zastíněna. Druhotně roste na náspech železničních tratí a cest, na kamenitých březích řek a kanálů, v kamenolomech a štěrkovnách. Obvykle roste v teplých a sušších oblastech v na živiny poměrně chudých půdách s bazickým, zejména vápencovým podložím, snáší i těžké jílovité půdy. Změna reliefu a složení biotopu vede k úhynu.

Hrušeň polnička (Pyrus pyraster Burgsdorf) byla několik let na ústupu až v posledních letech se opět regeneruje.

Jilm vaz (Ulmus laevis Pallas) a jilm habrolistý (Ulmus minor Mill.) rostoucí v tvrdých lužních lesích v povodí větších řek, na vlhké a mokré, občas přeplavované, hluboké, živné a zásadité, hlinité půdě.

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum Bertol). Daří se jí na půdách chudých na živiny a vláhu, dále na půdách kamenitých, štěrkovitých nebo hlinitých, přičemž pH půdy jí vyhovuje zásadité až neutrální. Díky svému vzrůstu je pro ni snadné fotosyntetizovat i na místech, kde by vzrůstem nižší rostliny byly zastíněny. Nejčastěji ji můžeme spatřit na ruderálních místech, jakými jsou rumiště, příkopy, skládky a svahy podél komunikací. Ve spojitosti s přeměnou lokalit jejího výskytu , dochází k výhynu.

U většiny zde uvedených rostlin by změna reliefu a složení biotopu v lokalitě vedlo ke jejich úhynu.

Vztah k velkojaroměřskému pozemovému spolku:

Od roku 2015 se snažíme spolu s naší pardubickou pobočkou (www.csopPardubice.cz) získat souhlas vlastníka pozemku k zahájení péče o toto území. Bohužel se nám to zatím nedaří, ale věříme že nakonec přece jen uspějeme. Je třeba však nejprve zabránit nějaké neuvážené zásatavbě tohoto území, proto prosíme o pomoc s podporou iniciativy Červeňák – více zde: http://www.ppcervenak.cz/ či na facebooku (Iniciativa Přírodní park Červeňák)