Vršatské Podhradie – PR Vršatské bradlá (Slovensko)

Ikonický Vršatec je jedna z nejvýznamnějších dominant Bielych Karpat – vápencové bradlo, které se majestátně zvedá severně nad obcí Vršatské Podhradie.

Předmět ochrany:

Lokalita je mimořádně významná ze zoologického i botanického hlediska. K nejvýznamnějším druhům lze jednoznačně řadit kriticky ohrožený všivec chocholatý (Pedicularis comosa ), který zde roste na jediném místě na Slovensku, přičemž nejbližší lokality se nalézají až v Julských Alpách. K dalším rostlinným vzácnostem patří hvězdnice alpská (Aster alpinus), tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holubyana), okrotice červená (Cephalanthera rubra), bílá (Cephalanthera damasonium), i dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), drobnolistý (Epipactis microphylla), i růžkatý (Epipactis muelleri), vstavač bledý (Orchis pallens), nachový (Orchis purpurea) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha).

Z entomologického hlediska je lokalita významná zejména pro svoji nejpočetnější populaci jasoně červenookého (Parnassius apollo) v regionu Bílých Karpat. Bohaté populace zde však stále ještě má i celá řada dalších motýlů  – namátkou například jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne ), modrásek černoskvrnný (Maculinea arion ), kozincový (Glaocopsyche alexis), hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), jetelový (Polyommatus bellargus),  obecný (Plebejus idas) a podobný (Plebejus argyrognomon), okáč stínovaný (Lasiommata petropolitana ), ječmínkový (Lasiommata maera), perleťovec maceškový (Argynnis niobe), dvouřadý (Brenthis hecate),  fialkový (Boloria euphrosyne ), prostřední (Argynnis adippe), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia) a černýšový (Melitaea aurelia). Nalézá se zde i silná populace saranče vrzavé (Psophus stridulus), ale i celé řady dalších vzácných bezobratlých např. píďalka zimující (Chloroclysta miata ), černá (Epirrhoe hastulata), šedavka platinová ( Apamea platinea), kutilka obecná (Sphex rufocinctus ), mravenec otrokářský (Polyergus rufescens) a řada dalších. Ve zdejších bukových lesích je běžný tesařík alpský (Rosalia alpina).Jedná se o hnízdiště sokola stěhovavého (Falco peregrinus), navazující lesy hostí strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) i bělokrkého (Ficedula albicollis).

Ze savců stojí za zmínku populace rejska horského (Sorex alpinus), plšíka lískového (Muscardinus avellanarius) a plcha velkého (Glis glis).

Lokalita je bohužel neslavně proslavená ilegálními nájezdy českých komerčních sběratelů motýlů, kteří se zaměřují hlavně na jasoně červenooké. Ačkoli v naprosté většině případů platí že ochrana bezobratlých živočichů není účinná a smysluplná na úrovni jedince, ale pouze na úrovni jeho biotopu (zachovalosti prostředí které obývá), tak v případě jasoně červenookého se jedná o jednu z mála výjimek, kde má smysl chránit i jednotlivce. Z tohoto důvodu zde v době výskytu imag i housenek jasoňů probíhá aktivní strážní služba v koordinaci se slovenskou policií ale i místními obyvateli, kteří jsou s problematikou nelegálních sběrů dostatečně seznámeni a při podezření volají policii i strážce CHKO. Navíc zde probíhá značení dospělců a to jednak za účelem autekologických výzkumů, tak i za účelem znehodnocení pro sběratelské účely.

Důrazně proto varujeme všechny komerční sběratele, že se mohou na této lokalitě dostat do poměrně prekérních situací, jak se ostatně potvrdilo nejen v roce 2013!